Griffin a Phoenixová

Málo platné, na zdařilý film člověk vzpomíná léta. Já mezi takové řadím drama Griffin a Phoenixová. Vznikl v roce 1976, nedavno jsem ho viděla znovu a ani dvacet roků mu neubralo nic na lidskosti. Příběh nevyléčitelně nemocného muže a ženy je vyprávěn způsobem, který budí soucit, ale nedrásá divákovi nervy, i když je od začátku jasné, že ani pozdní láska těch dvou na jejich krutém osudu nic nezmění. Způsob jakým se s tím vyrovnávají, chvilky štěstí, které připravují jeden druhému dávají každému člověku podnět k zamyšlení: dokázal by v podobné situaci jednat stejně? V roli Griffina přímo exceluje inspektor Colombo alias herec Peter Falk, který ani tuto roli okázale nepředvádí, ale podobně jako svého detektiva ve starém baloňáku prožívá. Zmínila jsem se o tomto filmu jednou před jedním, který mi řekl: "No jo, vím, to je vo těch dvou jak celej film umíraj a jeden může akorát hádat, kdo to zabalí dřív!" V tu chvíli jsem dost litovala, že mně naši tak dobře vychovali. Svrběla mne pusa i dlaň.