Romulus a Remus

Je to už hodně dávno, co jsem viděla poprvé film Romulus a Remus. Natočen byl v roce 1961, k nám se dostal o několik let později a já ho neviděla v premiérovém biografu, ale o prázdninách, v malém plesnivém vesnickém kinu, kde se pubertální chuligáni chechtali a rvali. Tomu naštěstí zabránil jeden statný chlápek, místní hajný. Nechal rozsvítit, rváče a výtržníky z předních řad včetně několika příslušníků etnických menšin energicky vyházel ven na nevydlážděný dvorek a mohlo se skutečně začít. Film se potom rozvíjel s náležitým dějem podle dávné pověsti, pastýř vylovil z doupěte vlčice dva chlapce, dvojčata, vychoval je ve statné chlapce a prozradil jim, že jsou dětmi královny Sylvie a boha. Mladíkům bylo předurčeno, aby založili město Řím, pro věčné sváry a neshody se však vládcem může stát jen jeden z nich. V poslední rozhodující půtce je nakonec Remus zabit Romulovou rukou a Romulus se ujímá velení po boku své krásné a statečné manželky. Před maličkým venkovským plátnem jsme nikdo ani nedýchal a film měl jen jedno přerušení ve velmi zajímavé pasáži, kde se Romulus seznámil se svojí pozdější manželkou Julií. Filmový pás se patrně přetrhl a nekonečné minuty se ozývaly jen divné zvuky a nic - než zasáhl tentýž hajný, co na začátku a šel se poohlédnout, kdeže vězí promítač. Po dalších nekonečných minutách zablikal znovu nastavený film a než se zhaslo, hrdina večera se poškrábal na hrudi a na adresu promítače prohlásil: "Už to bude dobrý, to von jen vzdau krmil slepice. "
S takovými vložkami byste si nevychutnali ani film ověnčený samými Oscary! Naštěstí mne na něj naši vzali znovu, když jsme se vrátili z letního pobytu. V hlavních rolích se objevili: Scott Reeves, Gordon Scott a Virna Lisiová.