čtvrtek, července 26, 2007

Proklatí králové

Obvykle nemívám ve zvyku operativně reagovat na filmy, které byli před krátkou dobou vysílané v televizi, tentokrát ale už podruhé porušuji pravidlo. Na mysli přitom mám film, který vysílala včera večer ČT2 - první část z cyklu Prokletí králové. Tedy... já nevím, co na to říci. Cyklus vznikl podle literární předlohy Maurice Druona. Poněkud mne mate, že já vím pouze o třech knihách (Zardoušená královna, Jed královské koruny a Lilie a lev).Jak se z nich dalo pořídit pět filmů nebo zda je knih ve skutečnosti také pět, to zatím netuším, snad na to průběhem času přijdu. Co se týká děje, první část se odehrává ve Francii za vlády krále Filipa Sličného, přesněji řečeno začíná právě v té době, kdy zmíněný král odsoudil na hranici velmistra templářů, Jacquese de Molay. Co se filmu dotýká, výpravnost a věrnost kulis a kostýmů je dobrá, dost mně ale naštvalo, že bombasticky na významném místě je uváděný jako celebrita Gérard Depardieu (kterého osobně miluji a hrozně jsem se na něj těšila), zatímco on ve skutečnosti hraje právě toho velmistra templářů, který v několika okamžicích před popravou prokleje celý královský rod a umře, čímž navždy zmizí z parády. Docela mi vyrazilo dech, že do role intrikánské hraběnky Mahaut mohl někdo obsadit Jeanne Mereau. Ne že by nebyla výborná herečka, ale v knize výslovně stojí popis, že hraběnka byla obrovská, statná a krevnatá žena a jak by také ne, když jen k snídani si dopřávala paštiku a pořádný kus pečeně a džbán červeného vína. Také její synovec Robert, který ve filmu vypadá pouze jako bláznivě výstředně postrojený hrubiánský skrček, měl být vysoký a rozložitý muž, který přes hrubé vystupování nepostrádal jistou drsnou mužnou přitažlivost. No to bych teda o představiteli neřekla ani omylem. Do třetice, strýc mladého Guccia, finančník Tolomei, také nevypadá jako bystrý, leč řádně otylý starý Ital. Scénář se snaží dost věrně držet knihy, ale protože je děje mnoho a času málo, ještě ke všemu to na mně dělá dojem, že člověk, který není důkladně obeznámen s literární předlohou, nemůže se v příběhu dost dobře orientovat. Přes všechny tyto nedostatky ale nelze film dost dobře odsoudit, i když pečlivou propracovanost, jakou měla například dvojdílná adaptace o královně Alžběte v minulých týdnech, tu tedy dokonale postrádá. No, uvidíme, jak se tvůrci vypořádají s dalšími díly!