Tajemství čínského karafiátu

Kdysi tady běžel film Tajemství čínského karafiátu. Vyrobila ho Německá spolková republika, čili podle tehdejšího mínění zlí Němci. Zajímavý byl tím, že v něm hrála česká herečka Olga Schoberová (např. Limonádový Joe nebo Kdo chce zabít Jessii) a to ještě předtím, než se rozhodla pokusit o světovou kariéru a začala si praštěně přezdívat Olinka Berová. K té kariéře jí měl dopomoci herec a pozdější producent Brad Harris - ten vytvořil v tomto filmu hlavní roli, klaďase Ramsaye. (Společně dvojice hrála také ve filmu Zlatokopové z Arkansasu). Velkého padoucha si v příběhu o čínském karafiátu střihnul Klaus Kinski, kdo si vzpomene na jeho lotrovskou vizáž trampa Luky ve filmu Vinnetou - rudý gentleman, nemůže zůstat na pochybách, že to zvládl výborně. Ostatně, nevzpomínám si, že bych kdy tohoto herce někde viděla v kladné roli, jeho drsný a pološílený vzhled ho přímo předurčoval pro role darebáků všeho druhu. Jeho civilní život byl propletený výstřednostmi a skandály, dokonce se spekulovalo o tom, že měl zneužívat svoji dceru (herečka Nastasja Kinski). Filmový příběh byl natočen podle knihy Čínský karafiát (autor Weiton). Začíná bombovým útokem, při němž zahyne šofér významného vědce, profesora Baxtera. Profesor učinil významný vynález který se mnohým nehodí do krámu a začínají to odnášet lidé z jeho okolí. I profesorova neteř Susan (Olga Schoberová) je sledovaná, profesor ji odeslal se spolehlivým tajemníkem Ramsayem (Brad Harris) na venkov, aby byla z očí. Ramsay ovšem ve skutečnosti není tajemník, ale soukromý detektiv. Jako první vypátrá, že ostatky po bombovém útoku v žádném případě nemohly patřit profesorovu šoférovi Gardnerovi - co se tedy s Gardnerem stalo? Do děje vstupuje Speanzo (Klaus Kinski). Do baru Čínský karafiát odváží na schůzku jistého Murraye a ten se tam od půvabné dívky Mary Lou dozvídá, kde profesor Baxter schoval písemné podklady svého vynálezu. On má samozřejmě označený sejf otevřít a podkladů se zmocnit. Profesor Baxter je zajat dalším lumpem, Sheridanem. Ten má totiž lepší informace - Baxter vedle písemné dokumentace všechno zdokladoval i ve filmové podobě, Sheridan doufá, že film z Baxtera vymámí jako výkupné za život. Zprostředkovatelem má být profesorův pomocník Wilkins. Film má Susan a předá jej Ramsayovi. Než ten stačí něco podniknout, je profesor nalezen ve vile zavražděný. A ve sklepě je rovněž nalezena mrtvola jeho šoféra. Susan chce film zničit, aby zabránila dalšímu krveprolití, Ramsay ale věří, že film ho nakonec dovede k profesorovu vrahu. Děj se stupňuje, dochází na honičky a přestřelky, aby si divák přišel na své, konečně se také dozví, že ten první zabitý (pokládaný napřed za šoféra), je bývalý trestanec Spencer. Náznaky něžných citů mezi Ramsayem a mladičkou Susan ustupují do pozadí ve chvíli, kdy Ramsay pomocí jediné vystřelené kulky usvědčí Wilkinse. To on chtěl ukást profesorovi jeho vynález a najal bývalého trestance Spencera, aby mu v tom byl nápomocen. Spencer se mu ale stal nebezpečným, takže ho zabil a vraždu zinscenoval tak, aby se zdálo, že zemřel šofér a sám zastřelil i profesora. Do všeho se zaplete dívka Mary Lou, která bere Susan jako rukojmí a za každou cenu chce získat film. Všechno se komplikuje až do zdárného vyvrcholení, kdy jsou všichni zlotřilci mrtví (Mary Lou se napíchla na otrávený špendlík, kterým předtím vyhrožovala, Wilkins se zřítí s autem, další vybuchne, protože do něj namontoval bombu přičinlivý Speanza) Susan a Ramsayovi se samozřejmě nic nestalo, protože to by nebyl správný film tohoto typu, aby zlo nebylo potrestáno a dobro nezvítězilo. Musím uznat, že na film i po létech ráda vzpomínám a docela bych se na něj chtěla podívat znovu, bohužel, nikdy jsem ho už nikde neobjevila.