Tygr sedmi moří

Kdysi u nás běžel film Tygr sedmi moří. Nechápu, jak mohl prorazit socialistickým kordónem cenzorů až na filmová plátna, protože v sobě snoubil vše, co bylo s tehdejším režimem neslučitelné. Jde o dobrodružně - romantický příběh prostého námořníka Roberta Surcoufa, který je nucen se z lásky ke krásné a zámožné Marie Catherine domoci majetku co nejdřív a získává tudíž korzárský dekret. (Jinými slovy se tedy stane pirátem ve službách krále, kterému odevzdá nemalý podíl na kořisti, toť synonymum korzára). Surcouf se nejen osvedčí v roli kapitána lodi, hbitě se zhostí i role intrikána - samozřejmě, za pomoci krásných a nebezpečných žen - aby se nicméně na konci filmu vrátil do náručí Marie Catherine. Roberta Surcoufa představoval tehdy velmi populární francouzský herec Gérard Barray (u nás známý jako D´Artagnan z jedné verze Tří mušketýrů, z filmů Scaramouche, Pyramida boha slunce či Kapitán Fracasse). Milovanou Marii Catherina mu (dosti nudně) zahrála Geneviéve Casil, milenku Margaret Antonella Lualdi v plném rozkvětu. Film vznikl v koprodukci Francie a Itálie a jako režisér je uváděný Sergio Bergonzelli. Po létech jsem se dověděla, že film nezůstal jedináčkem, u nás na televizních obrazovkách bylo promítané i jeho volné pokračování. Ten původní titul asi nebyl kdysi přeložen věrně, dnešní filmografie jej zmiňuje jako "Pán sedmi moří" a ono volné pokračování pod titulem "Pod vlajkou tygra". Po létech jsem viděla oba a netvrdím, že jde o vlivná či hodnotná díla, ale dodnes si pamatuji namaskárovaný pohled Antonelly Lualdi ve scéně " Tančíte, pane korzáre?" A odměřený, skoro blazeovaný pohled Gérarga Barraye: "Nikoli, pan korzár netančí!" Tak ovšem zněl dialod v prvotních českých titulcích. Později tento francouzský esprit vypáchl doa neznáma, aby uvolnil místo chválenému českému dabingu