Proklatí králové

Nemívám ve zvyku reagovat na filmy poměrně nové, natož na filmové série, které uvádí některý televizní kanál. Nicméně... když jsem před časem objevila, že ČT1 uvede pětidílnou sérii Proklatí králové, přímo jsem zajásala. Trochu mne sice zarazilo, že knižní předloha podle Maurice Drouna má pouze tři části, ale ďas to vzal, možná mi něco uteklo nebo si to tak přesně nepamatuji. První večer byl pro mne rozporuplný. Příběh se odvíjel podle literární předlohy, ale v kulisách, které mi svojí nevěrohodností vyrážely dech, stejně jako některé kostýmy( konkrétně mám na mysli oblek hlavního padoucha Roberta, očividně koženkový a laciný, ačkoli ten pán měl být princem panství Artois). Později jsem našla na internetu recenze, které se mnou do určité míry souhlasily. Kulisy tu byly označené za levné dekorace z fantasy filmů a některé obleky za prapodivné latexové modely. To jsem zprvu vůbec nepochopila, než mě zkušenější přítelkyně poučila: oblečky z latexu prapodivných barev se prý používají v situacích kde... hm... jak jen bych to slušně pověděla - no prostě, kde sexuální vyžití alespoň jednoho z partnerů si žádá něco extra, v domě k tomu určenému a za peníze, jestli mi rozumíte. Jo, tak do té situace by se šat filmového Roberta D´Artois hodil asi znamnitě! Škoda tak laciných efektů do série podle velmi dobré předlohy! A přitom lapsusů bylo víc - nemohla jsem se smířit s tím, že hlavní piklící zločinnou hraběnku Mahaut představovala Jeanne Moreau. Je to skvělá herečka, klobouk před ní dolů, nicméně od mládí měla svou výraznou kostnatou tvář a tělo v podobě smrtky a jistou nedefinovatelnou distingovanost v každém pohybu - zatímco Mahaut měla být podle literární předlohy vulgární a hřmotná, jak se sluší na stárnoucí ženu, která jen k snídani pozře paštiku a kus pečeně a sýra a nějaký ten pohár ohnivého červeného vína. Tak bych mohla srovnávat donekonečna. Skoro to vypadalo, že příběh byl zfilmován jen proto, aby poskytl dostatek prostoru rodině Depardieu. Miluji slavného doyena Gérarda, ale vzhledem k tomu, že zde si zahrál jen v několika okamžicích úlohu mučednického komtura templářů Jacquese de Molay, příliš na diváky nezapůsobil. Jeho dcera se zhostila úlohy jedné z královen profesionálně - a to je jediné, co bych k tomu podotkla. Guillaume Depardieu, syn ve stínu slavného otce, ten tady zazářil, to je pravda. Ale jen pro ty, kdo znají jeho osud: s tátou, který je mu až příliš podobný jsou celá léta na kordy, mladý před léty utrpěl vážný úraz na motorce, nakonec si dal dobrovolně amputovat nohu...no ano, s tou závadou už sehrál tuto úlohu. Ne, tato série mne nanadchla. A nenadchla mne ani česká televize, která sérii tak složitého děje pouze pro zasvěcené dávala někdy v týdenním rozpětí, ale když se do toho vřadilo sportovní klání jakýchsi čutálistů, klidně zařadila další část po čtrnácti dnech. Věru, zač obyčejní lidé platí povinné TV poplatky...