babička

Snad žádný film by se tak nehodil k významným státním svátkům, jako film Babička. A proto mi dělá radost, že jej na televizním programu v ty dny vždycky někde objevím. Klasický příběh, zfilmovaný podle naší národní spisovatelky Boženy Němcové! Jistě ne každý ve škole Němcovou ocenil a mnohým to zůstalo do dospělosti, ale i kdo není vysloveně patriot, ocení příběh z dávných časů, o moudré vesnické stařence. O adaptaci podle slavného románu se - pokud vím, pokusili dvakrát. A i když to nebývá vždycky pravdidlem, výsledek byl v obou těchto případech výtečný. Abych jmenovala jen namátkou, v novější verzi v režii nedavno zesnulého pana Moskalyka ztvárnila ústřední postavu národní umělkyně Jarmila Kurandová, Barunku mladinká Libuše Šafránková a Viktorku Libuše Geprtová, na ty ostatní si jaksi nevzpomínám. Asi jsem staromilec, ale dávám přednost té první verzi, možná jen ze soukromého sentimentu. Babička Terezie Brzkové, to je moje vlastní prababička, jak si ji dodnes pamatuji, i když zemřela, když jsem byla ještě malá. Naprosto nechápu, jak je možné, že film objevil paní Brzkovou teprve až v jejím zralém věku, jak jsem se někde nedávno dočetla. Viktorka Jiřiny Štěpničkové mi připadá dokonalá a tajemný černý myslivec Gustav Nezval také nemá chybu.
Nejvíc mi ale přirostla k srdci Barunka Nataša Tanská, přesně tak jsem si při četbě Babičky Barunku představovala. Myslími, že tento film si své diváky vždycky najde - a pravděpodobně tak přežije mnoho modernějších trkáků a krváků, které vznikly jen pro zábavu.