Jen ho nechte, ať se bojí

Dnes šmahem zavrhovaná Československá socialistická republika po sobě aspoň na jednom poli bezesporu zanechala něco dobrého. V době její nelehké existence vznikla celá řada úspěšných filmových komedií, které se promítají dodnes. (Asi to bylo tím, že do srandy nebylo nutné vtělovat pionýrské šátky a hodnotné závazky). K těm dobrým patří film z roku 1978 Jen ho nechte, ať se bojí. Je to doslovná věta, kterou řekne jistý režisér na adresu hudebního skladatele, který je poněkud pozadu s písničkami pro jeho nový divadelní kus. Vznikla totiž představa, že pokud popleteného hudebníka Aleše Brabce náležitě vystrašíte, vypadne z něj písnička jako vyšívaná. A tak se jeho okolí pilně snaží připravovat mu neustále vhodné pracovní podmínky. Bázlivého Brabce představuje Luděk Sobota, jemuž prý scénář napsali tvůrci přímo na míru, iniciativního režiséra si zahrál Miroslav Šimek, jeho intrikánské pomocníky Vladimír Menšík a Petr Nárožný. A protože s touto jednoduchou zápletkou by film zas tak úplně nevystačil, do děje se plete ještě hezká zpěvačka, do které se bázlivý Aleš zamiluje a tou byla v příběhu Helena Vondráčková.