Hibernatus

Mám ráda inteligentní komedie a mám ráda Louise de Funése. Z toho vyplývá, že mám ráda jeho film Hibernatus. Kouzelné je už to, že manželku mu hraje v tomto filmu osvědčená partnerka Claude Gensacová, která přestavovala jeho choť i ve slavných Četnících a ve filmu Tonoucí se stébla chytá. Tato sehraná dvojice naprosto exceluje v příběhu, kdy je v Grónsku nalezen zamrzlý muž, jehož se lékařům podaří přivést k životu. To nijak nenadchne bohatého továrníka Huberta de Tartas (de Funés), protože nalezený je vlastní dědeček jeho manželky Edmée (Gensacová) , který s výpravou ztroskotal v roce 1905. Lékaři se domnívají, že domácí prostředí by dlouho hibernovanému jen prospělo, ale otřes z uplynulého času by ho mohl zabít, všichni tedy musí předstírat, že svět je pozadu o mnoho desetiletí. Tomu se dost dobře přizpůsobují domácí služky, půvabné ve starobylých úborech a zástěrkách, ne ovšem syn de Tartasových, který s vlastním pradědečkem zachází s blahovolnou nonšalancí. A komu vlastně patří rodinný majetek, když dávný majitel není po smrti? Řada humorných epizod vede diváka až k půvabnému konci a filmu dokonce neublíží ani fakt, že syna de Tartasových představuje mladý Olivier de Funés, syn slavného komika, který ovšem po tatínkovi nepodědil ani zbla talentu. V mladých létech ho Louis de Funés přitáhl k filmu několikrát, vždycky bez patrného úspěchu. Naposledy to bylo ve filmu Na stromě, kde se Olivier představil po boku Geraldiny Chaplinové, později se vydal vlastní cestou a v současné době údajně létá jako pilot s francouzskými aerolinkami.