Vrchní prchni

Tak jsme včera opět shlédli televizní reprízu filmu českého filmu Vrchní, prchni! Kolikátou už? Přiznám se, že to nepočítám a pokaždé se spokojeně uvelebím do křesla a bavím se, jako ve všedním životě nikdy. Příběh těžící z faktu, že si chudý knihkupec Vrána přivydělává coby falešný vrchní má tolik zábavných zvratů, že se nemohu nesmát. Soused v podání Zdeňka Svěráka je kouzelný, Libuška Šafránková jako manželka Vránová má své sladké chvíle i grády - jen si vzpomeňte na tu facku, kterou manželovi ubalí, když ho soused přivede představit coby cizího pana inženýra z hor. Naprosto neodolatelný mi ale od prvního podívání v té roli vždycky připadal Josef Abrhám. Člověk v jeho podání přímo vidí pohledného chlápka velkých ambicí, kterému osud přiřknul malost a klotový plášť a tak se s tím snaží vyrovnat po svém, byť i způsobem nepoctivým. Zvláštní je, že role prý byla původně psaná přímo "na tělo" pro Petra Nárožného. No, nevím... snad mi to pan Nárožný odpustí, nejen že si vážím jeho hereckých výkonů, ale miluji ho snad v každé roli - ale coby falešný vrchní se mi líbí Josef Abrhám a nikdy bych na tom nechtěla nic měnit - howgh.