Hospoda ve Spessartu

Je pravda, že takové filmy Bergmanna nebo Felliniho mají váhu, kterou jiné filmy nemívají. Ale pokud jde o mne, dávám přednost komediím, protože svět je už tak dost vážné místo, kde to stojí hodně za houbeles, že proč se aspoň ve volné chvíli raději nezasmát? Vzpomínám na německou komedii Hospoda ve Spessartu. Pochází z roku 1957 a pořád je roztomile úsměvná, protože je pohádková. Jedna se o první část kdysi velmi populární trilogie. V 19. století je v hlubokých lesích ve Spessartu hospoda, kde slouží také jako tajný úkryt bandě lupičů. Jsou samozřejmě zákonem pronásledováni, jenomže unikají. Mladá komteska Franziska Liselotte Pulverová) se seznámí s jejich náčelníkem (Carlos Thompson) a to není žádný zlosyn, nýbrž urozený šlechtic, který se dal na nekalé řemeslo, protože se mu kdysi stala křivda... Romantická láska by ráda měla svůj šťastný konec, jenomže lupiči jsou lupiči a ti, které nakonec zákon popadne, jsou odsouzeni k tvrdému trestu - zaživa budou zazděni v hospodě, která jim tolikrát poskytla útočiště. Ne, ani při tomto konci se nejedná o žádné drámo, protože film má další pokračování, v němž při stavbě silnice zbytky hospody dělníci vybagrují a tím pádem se na svět vrací skupinka lupičů, nyní už jako duchové neboli strašidla...